Už zase musím vstávat do práce, vůbec se mi nechce. Rychle vyskočit z postele, jít do koupelny, trošku se probudit, namalovat, aby se mě lidi nelekli a vyrazit. Jediná dobrá zpráva pro dnešek je, že dostanu výplatu, ale stejně bych raději zůstala doma v teplé postýlce.
Zdravím šéfe, jak se máte?
Celkem dobře.
Běžte si připravit, za 15 minut máte první zákaznici.
Jen co jsem uviděla svého nadřízeného, zvlhla jsem. On je starší asi o 8 let. Vysoký, jeho svaly se mu y od jeho vlající košile a ten zadeček. Hmm.
Jen bych si na chvilku šáhla. No mám smůlu. Je to šéf a takové věci se nedělají a navíc mám doma úžasného přítele. Ale kdybych ho musela podvést, tak jedině se svým šéfem. Dnes by mně vůbec nevadilo, kdyby lidé nechodili. Jenže jak naschvál bylo plno. Objednávky se hromadily až do večerních pozdních hodin. Celý den jsem měla co dělat. Kdyby alespoň lidi byli nějak přívětivý. To ani náhodou.
Dávali mi dost najevo, že oni jsou tady zákazníci a mě platí za jejich krásné hlavičky.
Dost zákazníku mi říká, že jsem hezká a mně to lichotí. Ale aby se semnou jeden muž hádal, že nejsem pravá blondýnka, přitom je to na první pohled vidět. Chtěl důkaz. A to ať si vyhrnu sukni, poodhrnu kalhotky a on se může podívat. Je pravda, že bych na to hned skočila. Klidně bych ho nechala, ať si smočí prsy v mé lasturce, ale já mám pracovní dobu a vyhazov dostat nechci. Ještě půjdu uklízet a domů. To, že jsem mněla dnes dostat výplatu mi úplně vypadlo z hlavy.
Můžete jít se mnou na moment do kanceláře?
Kolega se na mě podíval nechápavě. A já pokrčila rameny s podivným výrazem. „Zavřete dveře.“ Posadila jsem se před ním na židli.“Tady mi podepište výplatní pásku.“ a rukou mi přejel po stehně. Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. Ale musela jsem dělat, že mi je to jedno.
Předal mi peníze a já se chystala odejít. Když jsem se otočila směrem ke dveří, chytl mě za ruku. „Nechtěla byste mít ještě tučnější výplatu?“ Tak takovouhle nabídkou jsem opravdu napočítala. „A co pak máte zrovna na mysli?“ Podle jeho výrazu jsem ho pěkně překvapila.
No kdybyste pro mě udělala malou službičku, přihodil bych vám ke mzdě něco.
„Něco? Já nejsem hej nebo počkej. Buď to na mě hned vybalíte, nebo si ho můžete sám vyhonit.“ Chytnul si mě oběma rukama a přitáhl k sobě. Nebránila jsem se. Jednou rukou mi rozepnul poklopec a stáhnul kalhotky, kdežto druhou rukou, vlastně prstíky mi vjel do mého klínu.
Vydechla jsem.
