in

Svůdná inspirace

Paolo byl mistrem ve svém oboru. Jeho obrazy i sochy měly vždy velmi reálný nádech, a svým vzhledem lákaly turisty ze všech koutů světa. Dělalo mu dobře, když ho někdo obdivoval, skládal mu poklonu, a vzrušoval se nad jeho erotickými náměty. Stejně tak, jako na jedné z uměleckých výstav v Paříži, kde představoval své umění. Zastavilo se u něho mnoho obdivovatelů i znalců a hodně lidí smeklo před jeho tvorbou. Až na jednu dívku.

Stála před jeho sochou nahé ženy, a něco si zapisovala do poznámkového bloku.

Před očima se mu v tu chvíli zcela zamlžilo, nevnímal nic kolem sebe, neposlouchal.
Jak ji tak pozoroval, představoval si ji…
Viděl ji před sebou

. Neznal přesné křivky jejího těla, ale věděl, že milování s ní by bylo nezapomenutelné.
Naprosto znatelně na sobě cítil, jak jeho úd pulzoval ve společenských kalhotách a jeho chuť na ní se stále zvyšovala. Nedokázal pomyslet na nic jiného, než na to, až ji ucítí v sobě, a prsty bude moci přejet po její krásné mušličce.
Hladit ji na prsou, masírovat je, a nemuset odolávat chuti na tu nejvzrušivější věc na světě. Chtěl ji mít před sebou, aby se posadila k němu, a on ji mohl vylízat do sucha, až by křičela do všech stran a zatínala do něho své drápky…
Chtěl ji vzít k sobě, a přirážet tak, aby jeho tvorba dostala nový nádech, a zcela reálnou podobu žhavosti, erotiky, a nepřekonatelné vášně!

„Tuhle sochu jste tvořil podle ženského modelu?“

Ozvalo se najednou vedle něho, a jeho představa se rozplynula.

„Vypadá velmi věrohodně, že?“

Zdvořile se Paolo zeptal, ale odpovědi se nedočkal. Zkusil to znovu, ale opět mu bylo odpovědí jen tiché mlčení. Až po několika minutách záhadná dívka promluvila.
„Je hodně usedlá a její tvary jsou příliš korpulentní. Kdybych Vám jako vzor stála já, všem byste vyrazil dech. Mám své kouzlo…“
Sochař se usmál a podíval se na dívku.

Předtím jí do obličeje neviděl, ale teď k němu vzhlédla. Vypadala tak nádherně… Jejím jemným, narůžovělým tvářím dominovaly velké, tmavě hnědé oči, orámované okouzlujícími dlouhými řasami. Rty měla plné a krásně tvarované, a jejich krásu ještě zvýrazňoval růžový třpytivý lesk. Jakmile se pohnula, v závoji za ní se rozevlály krásné kaštanové vlasy, vonící po letním ovoci. Její pokožka byla opálená, a její bronzový nádech vyzýval k pohlazení.

Nemohl odolat její kráse, a jako omámen kouzlem na její nabídku navázal.
„Dobře, vytvořím tedy sochu přesně podle Vás. A stane se tou nejskvostnější sochou v historii. Zítra v deset hodin Vás čekám u sebe v ateliéru. Stvoříme spolu mistrovské dílo.“
Pokýval na ni hlavou, ona jemným kývnutím souhlasila, a oba se rozešli každý jiným směrem… pokračování povídky

Co myslíš?

0 points
Upvote Downvote

Written by admin

Komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Loading…

0

Comments

0 comments

Trochu si užijeme kotě sex na nečekanou

Vyletí ptáček z kalhot roztáhni nohy a vyčkej Kamilo