Tajné líbánky na Bahamách část první

95604276_083_3de9

Připoutejte se prosím, za chvilku vzlétáme.“ Ozvalo se z kokpitu. „Ježiši já mám, ale strach. Co když spadneme, nebo praskne okýnko a nás to pak vycucne ven?“ „Mlč už prosím tě, ještě tam nejsme a už mi kazíš dovolenou.“ Zabručel její o 18 let starší manžel. „Letuško, prosím vás dám si dvojitého panáka.“ Poprosila dívka. „Za 10 minut přistaneme.“ „Konečně, už abych stála nohama na pevné půdě.“ Nejdříve si všichni rozebrali svá zavazadla a šli k autobusům, které rozváželi cizince do jejich hotelů. „Rosembergrovi, hotel nalevo.

Obsluha vám odnese zavazadla do apartmánu.“ Vystoupili z autobusu a vydechla jaká je to krása. Zahrada plná rozkvetlých, plno barevných květin a uprostřed lagunový krásný bazén s kaskádami. Dívka čapla plavky a utíkala se osvěžit po 30 hodinovém cestování. Muž zůstal na hotelu a pozoroval svou dívku z balkonu.

Dívce někdo zaklepal na rameno.

Byl to krásný, snědě opálený, vymakaný muž. „Ahoj já jsem Marco, bydlím tady v hotelu.“ „Ahoj já jsem Nina, právě jsme přijeli a já se musela zchladit.“ „To chápu. My?“ „Ano jsem tu na líbánkách se svým manželem.“ Marco dělal, že ho to zajímá, ale vy skutečnosti, byl velice zklamaný, že není volná.

Když se dostatečně zchladila pod vodopády, šla za svým manželem do apartmánu. „Co to mělo znamenat?“ opáčil na ní. „Co, co mělo znamenat?“ „No ten chlap v tom bazéně, jak na tebe šahal.“ „Nech toho, vždyť mi jen ťukl do ramena. Chtěl se seznámit, je tu sám. Normální pokec.“ „Tak ať to příště nezkouší nebo uvidí.“ Dívku to mrzelo, že jí vlastní manžel nevěří. „Jdu dolu do baru a ty se tu zatím uklidni, než přijdu. Hlavně za mnou nechoď.“ Otočila se na podpatku a se slzami v očích kráčela k baru.

Na kraji u okna s výhledem na šplouchající moře bylo volné místečko. Posadila se a objednala si jejich místí speciální drink, který má působit i jako afrodiziakum. Nevšímajíc z okna si ani nevšimla, že se k ní na druhou stranu stolu posadil Marco. „Pročpak jsi tak smutná.“ „Ale pohádala jsem se s mužem.“ „Tak to chápu. Pojď se mnou, něco ti ukážu.“ „Jo? Nejdřív se musím podívat na horu, jestli spí. To by byl jinak pěkný průšvih.“ Během chvilky se vrátila zpět. „Tak honem spí jako špalek.“

Sdílet článek

Sponzor článku

Související povídky